Jeden z nejdelších hadů na světě, který může dorůstat až do délky 7 metrů, svůj život tráví většinou ve vodě. V té se velmi dobře pohybuje a také zde loví svou kořist. Řeč je o anakondě velké. Tento had má bohužel díky své velikosti a síle nálepku zákeřného zabijáka lovícího i lidské oběti, ne vše je ale pravdou. O tomto úžasném tvorovi ví vědci doposud velmi málo, a proto zde existuje prostor pro mnohé mýty a pověsti. Jak je to ale doopravdy, dokáže anakonda sníst člověka a jsou její útoky na lidi záměrné? To vše se dočtete v následujícím článku.
Lovec zabiják či pouze bránící se „oběť?
Strach z neznáma je u lidí naprosto běžná věc, a nejinak je tomu u živočichů, o kterých toho moc nevíme. Právě na tento fakt „doplácí“ i anakonda velká. Tento pozoruhodný živočich se umí velmi dobře skrývat a ožívá převážně v noci. Najdeme ho v lesích Amazonie, kde ve vodě loví svou kořist. Právě díky její velikosti a nedostatku informací o její potravě a způsobu života, vznikla kolem anakondy spousta spekulací. Dokáže ale opravdu pozřít člověka?
Sežrání v přímém přenosu
„Smrt za živa“ si vybral americký přírodovědec Paul Rosolie. Chtěl tím tak upozornit na neustále se zhoršující stav amazonských pralesů, ve kterých právě anakondy žijí. Roky připravovaný pokus nakonec dopadl doslova bojem o život. Rosolie spolu se svým týmem vyvinul a následně testoval oblek, který měl zajistit, že jeho nositel přežije útok anakondy. Přes veškeré přípravy však oblek nevydržel tlak hada a přírodovědec si musel na pomoc zavolat své koley, kteří mu nakonec zachránili život.
Kdo by ale očekával prudký útok hada, byl by na omylu. Paul musel anakondu k útoku vyprovokovat, dokud se konečně nezačala bránit. Velká kampaň sklidila rozčarované ohlasy zklamaných diváků očekávajících, že budou sledovat pozření člověka hadem, ze kterého nakonec sešlo. Sám vědec byl ale spokojený. Na problematiku ohrožení ekosystému v Amazonii se mu podařilo poukázat a získat tak potřebnou pozornost. Zůstává otázkou, je-li tento pokus dostatečným důkazem, že anakondy nevyhledávají za svou kořist člověka, který je pro ně přece jen velkým soustem.
Dá se útok anakondy přežít?
Ano, dá. Své o tom ví peruánský průvodce po Amazonii, který vyprávěl o svém zážitku při útoku anakondy. Se svým synem lovil ryby na březích Amazonky, když se z vody vynořila anakonda dlouhá přibližně tři až čtyři metry
a zakousla se mu do stehna. Útok byl tak nečekaný, že muž nedokázal vůbec zareagovat a kousnutí zabránit. Nepropadl ovšem panice, začal volat o pomoc a snažil se z anakondího sevření dostat.
Síla hada je právě v jeho sevření, proto tento muž radí, aby se člověk především snažil nenechat se hadem svinout. Pokud se kolem vás had obtočí a sevře vás, naděje na přežití se prý rapidně sníží. Pokud byste se snad v takové situaci snažili rozevřít anakondiny čelisti, jste bez šance. Její stisk je příliš silný, navíc tlama je plná velmi ostrých, zahnutých zubů. Rybář nakonec díky pomoci syna a urputnému boji útok přežil, anakonda se vrátila do vody a odplavala pryč.
15 000 svalů smrti
Vědci se doposud přou, jaká je skutečná příčina smrti oběti anakondy velké, zda je to udušení, zástava srdce nebo utopení, jelikož had svou oběť často stáhne pod vodu. Smrtící útok anakondy většinou přijde ze zálohy, predátor často vyčkává u stezek svých obětí, jako jsou kapybary, a jak se zvíře přiblíží, zaútočí. Do kořisti se nejprve zakousne svými ostrými zuby, pomalu ji sevře a působí tlakem až 15 000 svalů. Ačkoliv k smrti oběti dojde poměrně rychle, rozhodně není o co stát.
Přestože útoky anakond na lidi jsou vzácné, objevují se stále častěji výpovědi těch, kteří napadení anakondou přežili. Se snižováním rozlohy amazonského deštného pralesa se zmenšuje také přirozené prostředí, ve kterém anakondy žijí. Lidé tak stále více zasahují do jejich domova, což nevyhnutelně vede k nárůstu počtu útoků. Spíše než tento majestátní had je tak na vině člověk, který překračuje hranice vytyčené přírodou.
