Site stats Tomio Okamura bez cenzury: Jak opravdu žije mimo politiku? – Brain Berries

Tomio Okamura bez cenzury: Jak opravdu žije mimo politiku?

Advertisements

Český podnikatel a politik, jehož kořeny sahají až do země vycházejícího slunce. Člověk, který část svého dětství prožil v dětském domově. Řeč je o Tomiu Okamurovi, majiteli cestovní agentury a zakladateli politického hnutí Svoboda a přímá demokracie. Mnohým z nás se při vyslovení jména Tomio Okamura vybaví kauza okolo Barbory Tachecí, kterou politik zažaloval z údajné pomluvy, když se podle ní snažil najít „konečné řešení cikánské otázky.“ Co o Tomiu Okamurovi nevíte?

Dětský domov a šikana

Tomio Okamura se narodil v Tokiu české matce a japonsko-korejskému otci. V Japonsku ovšem strávil pouze necelých deset let svého dětství. Jeho matka se poté rozhodla vrátit do své rodné země, a Tomio se tak i se svými bratry ocitl v České republice. Dětství bohužel neprožil zcela šťastně. Dostal se do dětského domova v Mašťově u Podbořan, kde byl terčem šikany ze strany ostatních dětí. Z traumatizujících zážitků si odnesl vadu řeči a do svých 22 let koktal.

Tomio vystudoval střední chemickou průmyslovku a po maturitě odcestoval zpět do Japonska. Tam ho však nikdo nečekal s otevřenou náručí, a Okamura si tak vyzkoušel například povolání popeláře či prodavače popcornu v kině. Diskriminace, kterou v Japonsku pociťoval, ho nakonec přiměla vrátit se do Česka. Zde se rozhodl začít podnikat, a to v pohostinství, obchodu a průvodcovské činnosti. Napsal také několik knih.

Politická dráha

Svou politickou kariéru odstartoval jako nestraník a v roce 2012 se stal senátorem. Nestraníkem však nebyl dlouho, v roce 2013 založil svou první stranu, hnutí Úsvit přímé demokracie. S touto politickou stranou slavil úspěch hned při prvních volbách do Poslanecké sněmovny. Následovalo založení v pořadí druhé politické strany, hnutí Svoboda a přímá demokracie, ve které je Okamura politicky aktivní dodnes.

Milovník soudních tahanic

Tomio Okamura se za svůj život ocitl hned několikrát u soudu. Žaloval za pomluvu již zmiňovanou novinářku Barboru Tachecí, ale také časopis Reflex, a to za opakované titulování Okamury „Pitomio“ Okamura, což si ambiciózní politik nenechal líbit. Bohužel se žalobou neuspěl. Pražský soud konstatoval, že označení „Pitomio“ Okamura je v případě kritiky Okamurových názorů přípustné.

Úspěšný byl politik naopak ve sporu s Ornellou Koktovou a Monikou Štikovou. Ty žaloval kvůli nařčení z údajného vztahu s první jmenovanou, což dle jeho slov nebyla pravda. Žalobě se nevyhnula ani česká pobočka Transparency International. On sám byl pak žalován poslanci Evropského parlamentu či Ústavem nezávislé žurnalistiky. Soudní přelíčení si tak vyzkoušel hned několikrát, a to na obou stranách.

Odpůrce imigrace

Ač sám napůl Japonec, napůl Čech, Okamura se rozhodně nebojí vyslovit svůj názor. Radikálně vystupuje proti islámu a veškeré imigraci do naší země. Ve své politické straně prosazuje názory na ochranu češství a českých občanů. Je zastáncem modelu tradiční rodiny, přestože nikdy nevstoupil do svazku manželského a jeho přítelkyně jsou vždy podstatně mladší.

Stejná práva pro všechny, to je heslo, které Okamura často rád opakuje. Obrací se jím především na „obyčejné“ lidi, se kterými se prý ztotožňuje. Zapomíná tak ovšem na své miliony a původ. Kontroverzní osoba české politické scény často také útočí na média, ostatní politiky a „nešetří“ ani svou vlastní rodinu, která se od jeho poněkud agresivního vystupování distancuje. Se svým starším bratrem přetrhal Okamura veškerá pouta, i přes výroky, že rodina je to nejpodstatnější, co člověk může mít.

Tubusový dům uprostřed Prahy

O výživné diskuze se Okamura postaral také při stavbě svého domu. Ačkoliv atypický tubusový vzhled budovy se do méně okázalých pražských Dejvic právě nehodil, úředníci stavbu povolili, a vznikl tak dům se třemi byty, 39 místnostmi a garáží pro pět aut. Dům byl postaven podle návrhu Christiana Kereze, švýcarského architekta původem z Venezuely, který při své práci dostal možnost popustit uzdu své fantazii a rozhodně se nedržel zpátky.