Dlouhé svalnaté tělo, tlama plná ostrých zubů, nebezpečné monstrum z pravěku – i tak by se dal definovat prehistorický had titanoboa. Plaz měřil až kolem 15 metrů, největší jedinci však dosahovali ještě větších rozměrů. Potkat něco takového na procházce přírodou, o to by asi nestál ani ten největší odvážlivec. Jak by dopadl tento had ve srovnání s dnešním největším hadem anakondou? A čí pochoutkou je i velký krokodýl?
Hororový král deštného pralesa
Máte husí kůži při pohledu na největšího hada současnosti anakondu zelenou? V tom případě si představte hada, který je ještě o dobrých 6 metrů delší než anakonda a váží okolo jedné tuny. Tento prehistorický příbuzný anakondy měl obrovskou sílu a ani ti největší zástupci anakondy by se mu zdaleka nevyrovnali. Jeho oblíbenou potravou byli pravěcí krokodýli.
Pokud bychom měli stroj času, museli bychom se přenést do hluboké minulosti, a to do doby před více než 60 miliony let, abychom tohoto predátora mohli spatřit. Našli bychom ho na jihoamerickém kontinentě, kde obýval deštné pralesy v okolí řek. Byl to dokonale maskovaný lovec, jehož hnědá barva kůže splývala s prostředím pralesa. Obýval stejná místa jako dinosauři, kteří vymřeli přibližně 5 milionů let před jeho příchodem.
Ve své době si titanoboa hověl na vrcholu potravního řetězce. Jeho síla neměla konkurenci a vyvolával stejnou hrůzu jako Tyrannosaurus Rex v období dinosaurů. Obřímu hadovi svědčilo teplé klima, které v tehdejší Jižní Americe kralovalo, kdy se průměrná teplota pohybovala okolo 32 stupňů Celsia. Vlhké a teplé podnebí vytvářelo ideální prostředí pro tato gigantická monstra.
Líný zabiják
Podobně jako dnešní hadi obřích rozměrů v oblasti Amazonie i titanoboa s největší pravděpodobností lovil svou kořist ve vodě. Důvod je prostý, voda nadnášela jeho těžké tělo a ulehčovala mu lov. Na souši by zdaleka nedosáhl takového loveckého umění a úspěchů jako ve vodě, proto se živil převážně krokodýly, želvami a velkými rybami. Na svou kořist téměř neviditelně číhal ukrytý pod vodní hladinou a zaútočil až v okamžiku, kdy byla oběť dostatečně blízko. Té pak okolo těla vytvořil smrtící smyčky a došlo k uškrcení.
Giganti z minulosti
Jak je známo, v pravěku bylo vše mnohem větší než v současnosti. Na obrázcích, které znázorňují dobu před 50 miliony let, vidíme obří rostliny, stromy a živočichy. Ani Titánský had, jak se titanoboaovi také říká, nebyl ojedinělým plazem obřích rozměrů. Pozůstatky podobně velkých hadů našli paleontologové v Egyptě. Giganthopis, egyptský obr mezi hady, měřil okolo 10 metrů a živil se slony. Pokud vás tato informace vyděsila, buďte klidní, pravěcí sloni v Egyptě byli asi poloviční velikosti oproti svým dnešním příbuzným.
S velmi zajímavým nálezem přišli indičtí paleobiologové. Vasuki Indicus, jak ho v Indii pojmenovali, žil v bažinách a svou délkou konkuroval svému jihoamerickému hadímu kolegovi. Také on svou kořist zabíjel uškrcením a nebyl jedovatý. Proč dosahovali hadi v minulosti takových rozměrů? Důvodů může být mnoho. Jak již bylo zmíněno, patří mezi ně příznivé klimatické podmínky, ale také nedostatek jiných predátorů, či přemíra potravy. To vše se podepsalo na velikosti hadích obrů a díky jejich kosterním pozůstatkům dnes můžeme odkrývat tajemství těchto úžasných tvorů.
Nevyhnutelný konec
Za zánikem těchto hrůzu nahánějících stvoření je s největší pravděpodobností změna klimatu. Teplota na rovníku začala klesat, což způsobilo, že obří hadi nedokázali udržet nadrozměrnou velikost svých těl a začali se postupně smrskávat. Jak se zmenšovali, stávali se sami kořistí jiných predátorů a éra nepřemožitelných plazů se nachýlila ke svému konci. Pokud patříte mezi milovníky hadů a tento druh vás nadchl, doporučujeme zhlédnout jeho repliku alespoň na obrázku. Budete fascinovaní, jací velikáni žili na naší planetě, a nejeden z nás si při pohledu na takový kolos uvědomí člověčí malost.
