Vzpomenete si dnes ještě na českou političku Janu Maláčovou? Bývalá místopředsedkyně ČSSD se silným levicovým smýšlením si dokonce vysloužila přezdívku Venezuela za socialistické názory podobné těm, které přivedly zmíněnou jihoamerickou zemi ležící na obrovských zásobách ropy do záhuby. Maláčová bývala významnou tváří tuzemské politické scény, z povědomí se však vytratila hned po neúspěšných parlamentních volbách v roce 2021, kdy její strana zaznamenala fatální neúspěch a poprvé v historii svobodné České republiky se nedostala do sněmovny. Co dnes tato výrazná politická postava dělá a co dalšího jste o ní možná nevěděli?
Cesta ke kariéře ve vrcholové politice
Jana Maláčová pochází z východní Moravy, konkrétně z Uherského Hradiště. Univerzitní vzdělání však získala v německém Frankfurtu, kde v roce 2007 dokončila magisterský obor politologie na univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho. O několik let později si ještě doplnila vzdělání o titul MSc. na London School of Economics. Krátce poté začala pracovat pro Ministerstvo pro místní rozvoj v oblasti analýzy evropských fondů. Později byla i zástupkyní kanceláře senátu pro Evropský parlament.
Po období, kdy se věnovala zejména práci související s evropskými institucemi, se zaměřila na odbor rodinné politiky a politiky stárnutí. Zejména v této době se formovaly její sociálně demokratické myšlenky, které však urputně nereflektovaly ekonomické aspekty. V roce 2008 se stala řadovou členkou ČSSD a o čtyři roky později místopředsedkyní vnitřního stranického spolku, který prosazoval spravedlnost v zastoupení žen ve veřejném životě. Ve straně byla Maláčová velmi aktivní a reprezentovala spíše ultralevicové křídlo jinak tradičně středolevicové politické strany.
Působení na ministerstvu
V roce 2018 nastal v ČSSD, která v té době byla součástí vlády, problém, když ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál ze svého postu rezignoval kvůli plagiátorské aféře. Tohoto momentu se Maláčové podařilo dokonale využít. Tehdejší předseda strany ji totiž obsadil na stejný post jako náhradu a Maláčová se tak stala ministryní. Do funkce ji jmenoval tehdejší prezident Miloš Zeman a Maláčová se vyjádřila v tom smyslu, že největší důraz ve výkonu své práce bude klást na podporu rodin a zároveň hodlá více prosazovat téma stárnutí české populace.
Její kariéra ve straně, které tehdy už značně opadaly preference, se zdála být velice raketová. ČSSD v té době rozhodně nebyla v dobré kondici, a snahou tak bylo ve straně více prosazovat progresivní mladé tváře. V roce 2019 tak byla Maláčová jmenována místopředsedkyní strany a o dva roky později svůj post obhájila. Zlom však nastal v roce 2021, kdy byla lídryní ve volbách do poslanecké sněmovny v Praze. Strana se tehdy do sněmovny nedostala a zaznamenala tak historicky nejhorší volební výsledek.
Vývoj po neúspěšných volbách
Ministryní práce a sociálních věcí byla Maláčová celkem dva roky, během niž se jí podařilo prosadit poměrně značné množství populárních i méně populárních legislativních změn. Nejvyšší prioritu měla pravděpodobně důchodová reforma, kterou, ač je nevyhnutelná, se političce nikdy nepodařilo dotáhnout do konce. Velkými tématy byly také zrušení karenční doby, tedy opětovné zavedení proplácení prvních tří dnů nemocenské, navýšení rodičovského příspěvku, zákon o výživném nebo například novela zákona o poskytování péče o dítě.
Exministryně práce a bývalá místopředsedkyně ČSSD se z české politické scény stáhla nedlouho poté, co prohrála při volbě předsedy sociální demokracie se starostou Nového Města na Moravě Michalem Šmardou. V současné době Maláčová pracuje pro centrálu Českomoravské konfederace odborových svazů, a i nadále se snaží být součástí veřejného dění. Lze se s ní setkat například na protivládních demonstracích, které organizují právě odborové organizace. Aktivní je i na sociálních sítích, kde se pravidelně vyjadřuje k počinům současné vlády.
